Každý je jedinečný, ale nikdo jediný

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká čára!

Novinky

Anketa

Líbí se vám moje povídky?

Jsou odporný!!! (3258)
 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3452)
 

Ne (3430)
 

Z diskuze...

Kalendář

Statistika

Spousta tajemství!

17.kapitola

,,Na tuto otázku bohužel nezná odpověd‘ nikdo z nás…“ Harrymu zněla slova Tonksové myslí ještě několik hodin po zasvěcení nových Rytířů a pořád jim nemohl uvěřit.

Ted‘ ležel v posteli a uvažoval nad tím, jak z toho sestru dostat, ale nic ho nenapadalo.

Usnul až po několika hodinách a ráno se neuvěřitelně brzo vzbudil.

Posadil se na posteli a čekal až se jeho kamarád Ron probudí!

Počkal si jen několik minut a Ron najednou vylétl z postele, jako by ho všichni čerti honili a zmateně se posadil.

,,Co se děje?“ otázala se jej Harry, který už byl úplně probuzený.

,,Tohle se děje!“ zavrčel Ron a stoupnul si. V tu chvíli Harry spatřil, že celá postel jeho přítele je úplně mokrá.

,,Ty ses…“ nedořekl Harry větu, protože se ihned začal smát, poněvadž Ron se na něj rozzuřeně podíval a začal se bránit:,,Jistěže ne! To ta moje přiblblá schopnost! Probudil jsem se ve stejnou dobu jako ty, ale nechtělo se mi otevřít oči, dával jsem si předsevzetí, ale nic! Pak jsem se naštval a najednou jsem se cítil jako by mě polili ledovou vodou! A taky, že jo! Sice to nebyl nikdo cizí, ale já sám, ale to je jen malej detail!“

,,Doufejme, že Hermiona něco nepodpálí!“ zasmál se Harry.

,,Ááááá!“ ozval se najednou výkřik z některého z dolních pater a oba chlapci ihned vyskočili a rozeběhli se tím směrem.

Doběhli až do obývacího pokoje, kde našli Hermionu s ohořelými vlasy a zbytkem knihy v ruce.

,,Co se stalo Hermiono?“ zeptal se jí Ron a pomohl jí na nohy.

,,J-já si četla knihu, od které jsem čekala, že mi s něčím pomůže, ale když tam byly jen samý nudný věci, tak jsem se naštvala  ona mi najednou vzplála v rukách!“ vysvětlila jim to Hermiona a pořád vypadala vyděšeně.

,,Co s tím budeme dělat? Jak to tak vypadá, tak nikdo z nás neumí pořádně ovládat svou schopnost, což znamená, že potřebujeme nějaký výcvik! Ale kde jej chcete podstoupit?“ shrnula vše Hermiona, aby ukončila půlhodinovou debatu na téma: ‚Co budeme dělat?!‘ které se zúčastnili všichni tři přátelé a diskutovali o svých možnostech!

,,Požádáme o pomoc ostatní Rytíře!“ prohlásil Harry.

,,To je samozřejmost, jenže vtip je v tom, že oni mají jiné starosti než se starat o nás!“ odvětila Hermiona.

,,Tonksová!“ vydechl nakonec Ron a zabránil tak další hádce.

,,Tak to je dobrý nápad! Ale kde ji najdeme?“ řekla Hermiona.

,,Stačí se podívat do kuchyně!“ řekl Harry.

,,Jak to myslíš?“

,,Tak, že je v kuchyni!“ prohlásil nakonec Harry a vydal se tam!

Jeho přátelé ho následovali a skutečně! V kuchyni u stolu seděla Tonksová a na nově příchozí se usmála.

,,Jaks to věděl?“ zeptal se Harryho Ron a ten jen pokrčil rameny, sedl si vedle Tonksové a řekl jí vše o čem se bavil se svými přáteli!

,,To je výtečný nápad! Víte, že já cvičila všechny Rytíře?! Tohle je vždy po nějakém čase napadlo a šli ke mně do výcviku!“ rozzářila se Tonksová a pokračovala:,,Ale varuji vás, bude to hodně těžké! Já se nikdy s nikým nemazlila! Ted‘ pojd’te za mnou!“

A oni tedy šli za ní! Vedla je daleko od Doupěte až tam, kde to ani Ron nepoznával, a to dříve se svými bratry prošmejdil celé okolí jejich bydliště!

Najednou vstoupili du hlubokého lesa.

Nebyl jako Zapovězený les, ve kterém stromy rostly tak těsně u sebe, že i ve dne tam byla tma a všude bylo plno různých nebezpečných tvorů, kteří se na vás vrhli, když jste to nejméně čekali! Tady byly stromy dále od sebe a celé okolí Rytířů prostupovala zvláštní zlatá zář, která vším prostupovala a tím pádem jim to tam připadalo, jako by nebyli na Zemi, ale někde jinde.

,,Máš pravdu Hermiono! Jsme v jiné dimenzi!“ prohlásila najednou Tonksová a Hermiona se zeptala:,,Jak to, že víš co si myslím?“

,,Mám část schopností všech Rytířů!“ odvětila Tonksová a sehla se aby mohla podlézt větve, jež byly skoro u země.

Harry ji i se svými přáteli následoval a najednou stáli na mýtině, která byla Harrymu povědomá!

,,Tohle je ta mýtina, kde jsem poprvé viděl i ostatní!“ vyjekl Harry.

,,Ano! Tady trávím všechen svůj čas a Rytíři tu jsou pečení vaření!“ zasmála se Tonksová a usedla na měkkou, překrásně zelenou trávu.

,,Co budeme dělat?“ otázal se jí Ron.

,,Nyní tobě a Hermioně přivodím trans, v němž do sebe vstřebáte vzpomínky vašich předchůdců a tím pádem se vše naučíte teoreticky! Pak se probudíte a budete prakticky cvičit!“ prohlásila Tonksová.

,,A co Harry?“ nechápala Hermiona.

,,Já už všechno vím, což zařídila má milovaná sestřička!“ odvětil Harry a sledoval, jak jeho přátelé postupně zavírají oči a nakonec upadli na zem a vypadali, jako by spali!

,,Co budeme dělat?“ zeptal se Harry Tonksové, když mlčela.

,,Meditovat!“ odpověděla.

,,Abychom získali zbraně?“

,,Ne! Musíme získat sebekontrolu!“

,,Proč?“

,,Jen tak můžeš ovládat co ti bylo přiděleno!“

,,A kdy dostaneme zbraně?“

,,Pro ně budeme meditovat hned potom!“

,,Senzace!“ prohlásil Harry a sedl si tak, jak jej to učila Isabel.

Potom poslouchal rady Tonksové celé dvě hodiny.

Pak se probudil a zjistil, že jeho přátelé už také mají skoro všechno za sebou!

Následně (už všichni dohromady) si procvičili své vědomosti ohledně získávání zbraní a ponořili se do své mysli.

Toto nebyla obyčejná meditace, ale jakýsi test, který prověřoval jejich schopnosti a vědomosti.

Pro Hermionu to byl jeden velký test, v němž měla spoustu otázek (a některé byly dost osobní)!

Pro Rona zase jeden velký famfrpálový zápas, ve kterém zaskakoval za všechny spoluhráče.

A Harry sváděl velice těžkou bitvu se zlem!

Zatímco oni plnili své úkoly, tak je Tonksová pozorovala a usmívala se, neboť v životě neviděla lepší předpoklady stát se Rytířem jako u těchto tří přátel!

Po několika hodinách, už se na jejich klínech začaly zjevovat obrysy jejich zbraní!

U Hermiony se začala objevovat samotná podstata kovu, která se později spojila se dřevem a vznikla kuše, která se nikdy nemusela nabíjet!

Ronovi se v klíně objevila podstata dřeva, jež se nakonec spojila se železem, z čehož vznikl oštěp, který měl na každé straně několik špičatých bodců a nikdy se neztratil, at‘ ho hodil sebedál!

A Harry si vyčaroval řemdih, což je železná koule s bodci, zavěšená na kovovém řetězu, jež je připevněn ke kovovému držáku, kterým byl schopen povalit kohokoliv, sic byl v ruce lehoučký!

Tohle trvalo ohromnou spoustu času, ale nikdo ten čas nepovažoval za ztracený, protože se všichni do svých zbraní přímo zamilovali a pak s nimi dva dny cvičili, dokud je neuměli ovládat! Užili si u toho spoustu legrace a nebyli moc rádi, když se museli vracet zpátky do Doupěte!

Poslední komentáře
16.07.2007 20:15:30: Na tvou stránku jsem narazila až dnes a musím říct, že píšeš opravdu dobře. Tahle povídka se mi moc ...
 
Smrt je jen něco nového, kterého se skoro každý bojí! Povídky na této stránce NEPATŘÍ do série knih J.K.Rowlingové! Autorce a vlastníkovi těchto stránek a povídek na nich nepřinesly ani nepřináší žádný peněžitý výdělek. Autor ka si zakládá na právu na své AUTP postavy, ale ostatní patří J.K.Rowlingové!