Každý je jedinečný, ale nikdo jediný

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká čára!

Novinky

Anketa

Líbí se vám moje povídky?

Jsou odporný!!! (3258)
 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3452)
 

Ne (3430)
 

Z diskuze...

Kalendář

Statistika

Spousta tajemství!

20.kapitola

Pokud mi sem nenapíšete minimálně tři komentáře, tak se nedočkáte další kapitoly!!!!!!!!!!!!




,,Psychicky nestabilní?! To jsou ale paka!“ ulevil si Harry, když Minerva odešla.

,,Určitě je za tím i něco jinýho!“ prohlásila Hermiona.

,,Hele kašlete na to! Můžeme bejt rádi, že bude pořád jen profesorka a tím pádem nebude věčně mimo školu, s nějakým vyřizováním kvůli studentům a bezpečnostním opatřením!“ prohlásil Ron a jeho kamarádi mu nakonec přisvědčili.

Po celý zbytek dne jen rozmlouvali o ničem a večer si šli jako obyčejně lehnout.

Druhý den ráno, když se šli nasnídat, tak jim paní Weasleyová řekla:,,Dnes odpoledne pojedeme do Příčné ulice nakoupit vám věci do školy a pak až do začátku školního roku budete mít možnost dělat si co budete chtít, protože já a Artur budeme v Americe kvůli nějaké záležitosti Řádu a Ginny bude přebývat na hlavním štábu! Budete ji navštěvovat, že ano?! “

,,Dobře.“ souhlasil Ron a divil se, že je jeho matka schopna něčeho takového, jako ho pustit samotného a s Ginny ven do toho hrozného světa plného nástrah a nebezpečí!

Po jídle šli všichni tři do Ronova pokoje.

Harry šel jako poslední a když procházel kolem Ginniyných dveří, tak jej bodlo u srdce, protože si vzpomněl na to, jako moc ji stále ještě miluje a když uslyšel zpoza zavřených dveří tichoučký vzlyk, jen velice těžko se ovládl, aby nevešel dovnitř a neusmířil se s ní.

Raději rychle prošel kolem těch dveří a připojil se ke svým přátelům, kteří již byli v Ronově pokoji a hráli kouzelnické šachy, protože je nenapadlo, jak jinak by se měli v této chvíli zabavit.

Po dobrém obědě se všichni oblékli do hábitů! Ginny a paní Weasleyová odcestovaly letaxem, zatímco Harry s přáteli, pan Weasley, Bill, Fleur a Charlie se přemístili do přemisťovací místnosti, kde se stále ozývalo práskání.

Pak, když se konečně protlačili ven, tak počkali na Molly a Ginny u Krucánků a Kaňourů a vrhli se na nákupy!

Molly s Ginny a Charliem šli nakoupit učebnice, zatímco Bill s Fleur šli do krámku Freda a George, a Harry s Ronem, Hermionou a panem Weasleyem šli k madam Malkinové!

,,Pane Weasleyi nemusíta s námi nikam chodit, my se o sebe umíme postarat!“ řekl Harry panu Weasleyovi, protože mu vadilo, že i když je plnoletý, tak ho musí stále někdo hlídat.

,,Já vím, Harry, ale jistota je jistota!“ odvětil Ronův otec mile a dělal, že si nevšiml otráveného výrazu ve tváři svého syna.

U madam Malkinové si Harry, Ron a Hermiona koupili tmavě rudé hábity a ještě nějké hábity do školy. Pak společně zašli do lékárny, kdy si všichni tři dokoupili přísady do lektvarů a následně zamířili do Fredova a Georgova obchodu, který se jmenoval Kratochvilné kouzelnické kejkle, ale moc dlouho tam nezůstali, protože spěchali zpátky do Doupěte, aby si stihli zabalit všechny věci, protože všichni odjížděli: Artur a Molly do Ameriky za příbuznými, Fleur s Billem do Francie a Harry, Ron, Hermiona a Ginny odcházeli na Grimmauldovo náměstí dvanáct.

Když byli konečně v Doupěti, tak Harry, Ron i Hermiona sbalili své věci pomocí kouzel a pak se po dlouhém loučení s Weasleyovými přemístili na Grimmauldovo náměstí (Hermiona s sebou vzala Ginny), které se zdálo být, jako vždy, opuštěné.

Všichni čtyři si vybavili adresu Harryho kmotra, který zemřel a objevil se před nimi oprýskaný dům, který byl vybaven hroznou spoustou krycích kouzel a zaklínadel.

Přišli ke dveřím a zazvonili! Jako vždy se domem rozlehl křik Siriusovy matky, paní Blackové a pak jim přišel otevřít Lupin.

,,Konečně jste tady! Honem dovnitř, už je tu pro vás nachystané jídlo a v pokojích jsou vaše kufry!“ prohlásil Lupin a všichni se nahrnuli dovnitř. Pak se vydali do sklepní jídelny, kde už byli zbylí Rytíři spolu s Moodym a Tonksovou!

Na stole už bylo nějaké jídlo, do kterého se všichni ihned pustili a po tom, jak všichni dojedli a Moody kouzlem uklidil všechno nádobí, tak si Lupin stoupl a vyžádal si klid. Když všichni utichli tak začal mluvit:,,Takže jen chci abyste všichni věděli, že jsem se dnes konečně překonal a požádal tady Nymfadoru o ruku! Tok vidíš, že jsem to řekl!“ poslední věta byla namířena na Tonksovou, která ho srdečně objala hned po tom co to řekl a přijímala gratulace ode všech přítomných.

,,Na kdy plánujete svatbu?“ zeptala se Hermiona Tonksové.

,,Asi někdy na vánoce!“ odpověděla jí šťastně Tonksová.

Pak si všichni připili na zdraví snoubenců a šli spát.

Druhý den vstala nejdřív Hermiona, a protože nechtěla vařit po mudlovsku, tak pro všechny přičarovala snídani.

Když byla v nejlepším, tak do kuchyně přišl Tonksová se stajným úmyslem, jako předtím Hermiona.

,,Co tu děláš Hermiono?“ zeptala se nově příchozí.

,,Kouzlím snídani!“ odvětila Hermiona.

,,Ale proč hůlkou?! Měla by sis cvičit čarování bez hůlky! A taky používej svou novou schopnost!“ vyzvala ji Tonksová.

,,Ale vždyť na veřejnosti, stejně budu muset kouzlit hůlkou!“

,,To ano, ale pokud tě o ni připraví, tak pro ně bude větší překvapení, to že umíš kouzlit bez hůlky!“

,,No asi máš pravdu… tak já to teda zkusím!“ svolila Hermiona a začala připravovat snídani bez pomoci hůlky.

,,Není to lepší?“ zeptala se jí Tonksová.

,,Asi ano…“ souhlasila Hermiona a s pomocí Tonksové dodělala snídani.

Chvilku po tom, co začaly jídlo pokládat na stůl, tak do jídelny přišel zbytek obvatelstva domu teda: Hary, Ron, Lupin a nakonec Ginny.

,,Dobré ráno!“ pozdravili se všichni navzájem, ale Ron a Harry jen zabručeli:,,Brý ráno!“ a ještě napůl spící se posadili ke stolu, až Ron málem zasedl Křivonožku, který si tam udělal svůj pelíšek.

Hermionin kocour jen rozzuřeně zaprskal a zmizel jim z očí.

Pak se všichni vrhli na jídlo! Každý si nabral kolik chtěl toustů s marmeládou nebo něčím jiným, někteří si dali vajíčka se slaninou a podobně a to všechno zapili kávou.

,,Co máte dneska v plánu?“ zeptal se Harry Lupina.

,,No za chvíli se přijde Moody, Minerva, Peter a Rudolf!“ odpověděl Harrymu Lupin.

,,Rudolf Brousek?“

,,Ano! Ty jsi nevěděl, že patří do Řádu?“

,,Ne! I když já o něm nevím hodně věcí!“

,,To nikdo Harry! Ani jeho otec nemá ponětí co dělal minulých deset let!“

,,On se někam ztratil a nikdo netušil kdy může být?“

,,Nu ano, i tak se to dá říci!“

,,A proč se vrátil?“

,,Nevrátil se dobrovolně! Na jedné ze svých výprav na něj náhodou narazil Brumbál a přivedl jej zpět!“

,,Nedobrovolně?“

,,Částečně!“ odvětil nakonec Lupin.

,,Co tedy dnes hodláte dělat?“ zeptala se Hermiona, kterou omrzel jejich rozhovor na téma: Co víte o novém řediteli Bradavic!; a vrhla na Harryho adresu zuřivý pohled.

,,No probereme záležitosti kolem Řádu a zabezpečení Bradavic, které Řád bude obstarávat! Pak se dohodneme na okolnostech úkolu každého z nás! Například Minerva a Rudolf odejdou na ministerstvo, aby tam projednali záležitosti ohledně Bradavic! Pak se Moody vydá za Weasleovými do Ameriky, aby je obeznámil s naší situací, jako to bude dělat každý týden v pondělí do doby jejich příjezdu sem! No a my tu zůstaneme s vámi, případně pomůžeme Fénixovu řádu v nějakých úkolech!“ vysvětlila jim to Tonksová.

Když všichni dosnídali, tak se najednou ozval zvonek.

Harry, který seděl nejblíže u dveří, se vydal otevřít.

Když procházel tmavými chodbami domu na Grimmauldově náměstí, tak si vzpomínal na Siriuse, který tento dům neměl nikdy rád a po své smrti odkázal ten dům Harrymu. Harry potřásl hlavou, aby se zbavil smutných vzpomínek a kouzlem, jež provedl bez hůlky, otevřel dveře a rovnou do náruče mu padla postava zahalená v černém plášti…

Poslední komentáře
16.08.2007 13:06:28: Jak myslíš, ale podle mne to není nic moc! Mimochodem, správně by se moje komentíky neměly počítat, ...
16.08.2007 10:43:49: Dík, žes mi odepsala!!! Teď tu jsou tři komentáře a ty sem můžeš dát další kapčusmileysmileysmiley!!! Hlav...
14.08.2007 21:42:43: Prostě ji sem nedám, protože chci, aby se mi čtenáři mých povídek ozývali aspoň trochu se svými názo...
14.08.2007 20:38:54: Jako to myslíš tak, že sem nedáš další kapču, dokud tady nebudou tři komenty??? To je pěkná pitomost...
 
Smrt je jen něco nového, kterého se skoro každý bojí! Povídky na této stránce NEPATŘÍ do série knih J.K.Rowlingové! Autorce a vlastníkovi těchto stránek a povídek na nich nepřinesly ani nepřináší žádný peněžitý výdělek. Autor ka si zakládá na právu na své AUTP postavy, ale ostatní patří J.K.Rowlingové!