Každý je jedinečný, ale nikdo jediný

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká čára!

Novinky

Anketa

Líbí se vám moje povídky?

Jsou odporný!!! (3258)
 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3452)
 

Ne (3430)
 

Z diskuze...

Kalendář

Statistika

Spousta tajemství!

24.kapitola

Jakmile se Is vydala za tím záhadným budoucím Smrtijedem, tak ji napadlo, jestli to nebude nějaká nastražená past na jejího pána, ale pak si řekla, že ani její bratr by nezašel do takto velkého rizika, kdy je vydám na milost a nemilost Smrtijedům a dokonce samotnému Voldemortovi, a proto jen sledovala počínání Jamese Silencia.

***

Na začátku byl Harry dost napjatý, ale když jej nic ani po dvaceti metrech nevystrašilo, tak začal povolovat v ostražitosti a jen ležérně šel dál.

Po dalších několika metrech zjistil, že cestička po níž šel je slepá a další cesta vede pouze křovím. Když se vyškrabal ze křoví, tak jej čekalo překvapení: obrovský pavouk s jedovatými kusadly a ještě navíc byl pořádně rozzuřený, že ho Malfoy omráčil.

Harry na nic nečekal a okamžitě pavouka vyřídil kletbou Konjuctivitus a on pak oslepený narazil do stromů.

Harry zaslechl výkřik, ale domníval se, že patřil pavoukovi, a proto pokračoval.

***

Hned po tom, co byl Morfin vyřízen kletbou Konjuctivitus, tak Is vykouzlila svou dvojnici, aby ho uzdravila a sama pokračovala dál za Jamesem, teda pokračovala by, kdyby její dvojnici nezalehl Morfina on musela vyčarovat novou! Jediné čeho se bála bylo, aby si toho James nevšiml.

Jak pokračovala dál za Jamesem, tak zjišťovala, že je to statný kouzelník, který se zalekne jen málokterých stvůr, jež pěstoval Pán zla.

Menší problém měl ale s chimérou!

***

Ihned jak uviděl hnusnou stvůru s hlavou ještěrky, tělem lva, předníma nohama, jež vypadaly neuvěřitelně nebezpečně, neboť měly pařáty, a zadníma koňskýma nohama, která chrlila oheň a plivala kyselinu sírovou, tak zpanikařil, neboť věděl, že je moc nebezpečná a moc kouzel na ni nepůsobí!

Pak začala na Jamese (Harryho) chrlit jedovaté plameny a on musel vyčarovat složitý štít, aby mu plameny nic neudělaly. Pak ji zkusil omráčit, ale to nezabralo a on se rozhodl přejít na tvrdší kalibr, takže použil znehybňovací kouzlo, ale to také nepůsobilo.

Po velice dlouhé chvíli a mnoha použitých zaklínadlech, jež nezabrala, Harry použil zaklínadlo Sectumsempra a to tu bestii konečně vyřídilo.

Harry udýchaně klesl k zemi, když tu se u něj objevili mozkomorové!

Byl neuvěřitelně vyčerpaný a nemohl si vybavit žádnou šťastnou vzpomínku, takže z něj vysávali štěstí a naději na záchranu jeho sestry ostošest! Okamžitě podlehl vzpomínce, ve které zmizelo její tělo a pak další, když ji málem rozpárali vlkodlaci!

Když už se domníval, že dostane polibek od mozkomora, tak se najednou mozkomoři začali od něj stahovat a postupně mizeli.

„Co se to…“ začal Harry, ale nestihl to doříct, protože zrovna v té chvíli uviděl lorda Voldemorta a došlo mu, že si zapomněl vzít mnoholičný lektvar a vrací se mu jeho podoba.

„Jak dlouho jsem čekal na tuto chvíli!“ zasmál se ledově Voldemort a dodal:,,Odveďte ho do hlavní síně a hlavně dohlédněte na to, aby Isabela o ničem nevěděla! Kam vlastně zmizela?“

„Ihned po tom, co jsem k ní dorazil s poselstvím, tak se přemístila do svého pokoje, můj pane!“ prohlásil Draco Malfoy.

„Skvěle! Nyní odveďtě tohoto bastarda! A ty Draco,“ přistoupil Voldemort blíže k Malfoyovi a šeptem pokračoval:,,nějak zabav Isabelu! Hlavně ať do hlavní síně nechodí, jinak se jí něco stane!“ Draco pak odešel za Is do jejího pokoje a mezitím Smrtijedi odvedli Harryho do hlavní síně, kde ho hodili na zem přímo před trůn a čekali tam pak na Pána zla.

Voldemort přišel až po mnoha a mnoha minutách a když konečně dorazil, tak nadešlo to skutečné peklo!

Voldemort na mučení Harryho používal ta nejhnusnější kouzla z černé magie, například kouzlo při němž se Harrymu otočily všechny klouby najednou a samosebou to Pán zla ještě kloubil s jeho oblíbenou kletbou Cruciatus. Už po několika kouzlech začal Harry řvát jako na lesy a všichni další jež byli s ním v místnosti se divili, jak to může vydržet!

Po spoustě dalších kleteb, kdy už byl Harry tak unavený, jako by několikrát za sebou vyšplhal na Mount Everest.

Ale pak se najednou rozrazily dveře a celá místnost se zaplnila úlomky dřeva…

***

Když se k Jamesovi hnali mozkomorové, tak se najednou vedle Is objevil Draco Malfoy a vyřídil jí vzkaz o Pána zla, v němž se uvádělo, že na zbytek zkoušky už dohlédne sám Pán zla osobně a Is tedy poslechla a přemístila se do svého pokoje, kde ale nechala pouze svou dvojnici a sama se vrátila zpět do Zahrad, protože chtěla vědět, co se tam bude dít.

Přemístila se na druhou stranu louky, než byli Smrtijedi, a proto neslyšela o čem se baví Voldemort s Malfoyem, a tím pádem se zaměřila na Jamese!

Nyní, když se na něj vrhli mozkomorové, tak nehlídal své myšlenky a ona mohla pomocí nitrozpytu uvidět jeho nejhorší noční můru, což bylo Isiino mizící tělo a následně útok vlkodlaků! Málem omdlela, protože jí došlo, že to byl její bratr a sem přišel jen proto, aby ji zachránil!

Hrozně ji to dojalo a došlo jí, že jí Voldemort lhal a tím pádem si nezaslouží její oddanost! Pak k ní konečně dolehla slova Voldemorta o tom, jak má Draco jít za Is do pokoje a ona se tam urychleně přemístila, aby ji nějak neshodila její dvojnice.

Když už seděla ve svém pokoji na posteli a urovnávala si účes, ozvalo se zaklepání na její dveře.

„Dále!“ vyzvala Draca a on vstoupil.

„Co si přeješ? Nebo spíš, proč tě posílá Pán zla?“ zeptala se ho.

„Neposílá mě on! Teď ode mě nic nechce, a proto jsem se za tebou stavil na pokec!“ odvětil nevinně Draco.

„Tak fajn! Jak dopadl James?“ zeptala se ho Is a nevnímala, že se posadil hned vedle ní.

„Musíme mluvit zrovna o něm?“ otázal se Draco se zvláštním tónem v hlase.

„A o čem bys chtěl mluvit, můj milý Draco? Vždyť se skoro neznáme a nevíme o co se ten druhý zajímá!“ prohlásila Is a nevnímala lehké šimrání jež v ní pouhá vzbuzovala Dracova přítomnost.

„Víš, že ani nevím? Ale podle toho co mi o tobě říkala má matka, tak máme hodně společných věcí!“

„Skutečně?! Asi si o tom budu muset s Cisou promluvit! Nedáš si čaj?“ zeptala se ho Is, ale nečekala na odpověď a ihned vzala konvičku s čajem a začala ho nalévat do dvou hrníčků ozdobených Znamením zla.

„Jo, dám!“

„Hele, proč jsi se vlastně přidal ke Smrtijedům?“

„Menší tlak rodiny, ale taky touha ukázat co ve mně je! A proč vlastně ty pracuješ pro Pána zla?“

„Dohoda!“ odsekla Is.

„Tak fajn už mě nebaví chodit kolem horký kaše a tak zeptám se tě narovinu: máš kluka?“ šel přímo k věci Draco. Isabela se mu totiž hrozně moc líbila už od té doby, co ji zajal společně se svými rodiči! A byl to také on, kdo jí pomohl uprchnout z Temného sídla, i když to ani ona sama netušila!

„Ale, ale Draco! Jak vidím tak i Malfoyovi mají city!“ zasmála se Is.

„Já nemluvil o citech! Jen jsem se tě zeptal…“

„A já ti taky odpovím! Ne, nemám kluka a jsem celkem ráda, neboť nechci mít závazky! Teď se ptám já! Máš holku?“

„Už ne!“

„Nechala tě?“

„Ne! Já jí dal kopačky, protože jsem se zamiloval do někoho jiného!“ odvětil Draco a podíval se Is upřeně do očí, přičemž v jeho očích se zračily všechny jeho touhy! Několik minut se dívali do očí a nepadlo mezi nimi ani jediné slovo. Pak se Draco začal přibližovat k Isiině obličeji a zrovna se ji chystal políbit, když tu se hradem rozlehl výkřik:,,Isabelooo, pomoooz miii!!!“

„Draco, co to bylo?“ vyskočila Is okamžitě na nohy.

„Nic, co by nás mělo zajímat!“ protáhl Draco a snažil se Is uklidnit.

„Draco! Pokud ke mně fakt něco cítíš, tak mi to prosím řekni!“ vyzvala ho Is skoro hystericky a upřeně pozorovala, jak se Draco zachová.

„Já nemůžu…“ vydechl Draco a vypadal hrozně smutně.

„V tom případě okamžitě zmiz odtud a už nikdy mi nechoď na oči! Jo a taky už o tobě nechci v životě slyšet! Teď jdu dolů a všechno zjistím!“ odsekla Is a už otevírala dveře, když ji Draco zastavil:,,Ne, nesmíš tam jít! Může se ti něco stát!“

„To je mi jedno! Já chci vědět, kdo požaduje mou pomoc! Draco pokud okamžitě neustoupíš od těch dveří, tak tě od nich odstrčím násilím!“

„Ne! On ti něco udělá!“

„Kdo?“

„Pán zla!“

„Myslela jsem si, že to ti je jedno!“

„Ne, není! Is poslouchej mne! Nesmíš tam jít!“

„Proč ne?“ Is pomalu začínala roztávat jeho starostí, ale pak se nedala:,,No, tak mi to řekni! Co ti brání?“

„Jeho rozkaz!“

„Copak vždycky posloucháš všechno co ti lidi přikážou? To nemáš svou hlavu? Myslela jsem, že jsi jiný, Draco!“ prohlásila smutně Is a zavrtěla hlavou, aby podpořila upřímnost svých slov.

„Tak dobře! Řeknu ti to! Ale asi se na to budeme muset posadit!“ odvětil a ihned po tom, co se Is posadila vedle něj, tak jí řekl všechno o Harrym a o tom, co se bude dít.

Jak to dopověděl, tak Is vylétla jako střela do pozoru, vytáhla svůj Bleskobrk, píchla se jeho špičkou do prstu a položila brk na papír! Brk pak začal sám psát to, co mu Is vtiskla do paměti.

„O co se snažíš?“ nechápal její počínání Draco.

„Mám plán jak získat na naši stranu Harryho Pottera a zároveň monitorovat Řád! Vše musí vypadat realisticky, takže o tom nikdo nebude vědět, ale vysvětlí to tento dopis! Draco, až zmizím a spustí se poplach, tak to dáš Pánovi zla, ano?“

„Nebudeš v nebepečí?“

„Ne ve větším, než jak jsem byla zde! Sbohem, snad se ještě někdy potkáme!“ rozloučila se s ním Is. Naposledy mu pohlédla do tváře a odešla zachránit svého bratra.

Dveře do hlavního sálu byly zapečetěné, a proto je vyrazila kouzlem a celá místnost se z toho vzpamatovávala ještě několik minut.

 

Poslední komentáře
18.08.2007 15:28:23: super uzasnysmiley${1}
18.08.2007 15:28:07: super uzasnysmiley${1}
 
Smrt je jen něco nového, kterého se skoro každý bojí! Povídky na této stránce NEPATŘÍ do série knih J.K.Rowlingové! Autorce a vlastníkovi těchto stránek a povídek na nich nepřinesly ani nepřináší žádný peněžitý výdělek. Autor ka si zakládá na právu na své AUTP postavy, ale ostatní patří J.K.Rowlingové!