Každý je jedinečný, ale nikdo jediný

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká čára!

Novinky

Anketa

Líbí se vám moje povídky?

Jsou odporný!!! (3258)
 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3452)
 

Ne (3430)
 

Z diskuze...

Kalendář

Statistika

Spousta tajemství!

28.kapitola

Oba už pokročili k nebezpečným zaklínadlům, které neznal ani jeden jejich spolužák, když tu se mezi nimi někdo objevil a v jejich myslích se ozvalo:,Víš kdo to schytá?! Tak přestaň!‘ prohlásila Is a oba sklonili hůlky.


„Další test, jež vám nevyšel! Dostali jste se všichni do nebezpečí a zvládli jste se jen pohádat a poprat! Měli jste spolupracovat a ne začít souboj! K čemu si myslíte, že asi sloužil tento test? Přece k tomu abyste se naučili spolupracovat! Jak vidím, tak nedosáhnete moc dobrých výsledků na OVCE! Teď pojďte do třídy!“ prohlásila Is a mávla rukou, aby jim zmizely všechny překážky z cesty a vedla je zpět do třídy, kde další dvě hodiny strávili učením různých obranných kouzel a pak se ještě učili jakou barvu mají paprsky jednotlivých útočných kouzel, aby se naučili rozpoznat neverbální zaklínadlo vyslané jejich protivníkem.


Za domácí úkol jim Is zadala, aby jí napsali esej na téma trpělivost a spolupráce, protože se z těchto kouzelných disciplín měli studenti ještě hodně co učit.


„Pane Malfoyi, vy nikam nechoďte!“ prohlásila Is a Draco k ní zamířil:,,Co si přeješ Isabelo?“
„Zaprvé: neříkej mi Isabelo, když nás může někdo odposlouchávat, Draco! A zadruhé: školní trest budeš mít až zítra, protože Harry dnes večer nemůže!“ prohlásila Is.


„A to jako mám čekat až Harry bude moct?! Já přijdu už dneska!“ odsekl Draco a Harryho jméno vyslovil s hlubokým opovržením.


„Dnes večer ve svém kabinetu nebudu a ještě něco: tady určuju podmínky já a ne ty!“
„Že ty se mnou nechceš být sama, abych se zase o něco nepokoušel?!“ odvětil Draco s úsměvem, ale neříkal to uštěpačně, spíš… jako by ji chtěl k něčemu vyprovokovat.


„Naše konverzace už zašla za jisté meze, pane Malfoyi! Jak jsem řekla školní trest bude zítra v osm hodin večer! A nyní běžte na další hodinu!“


„Ale ty víš, že teď mám volno!“ prohlásil laškovně Draco a vyzývavě se na Is usmál.


„Ano, ale já ne! Tak zmiz už!“ vyzvala ho, nyní už naštvaně, Is a Draco odešel.


Jakmile jeho kroky dozněly v hlubinách hradu, tak se Is svezla na katedru a začala brečet, ale když zazvonilo, tak se uklidnila a dál učila až do oběda, na který si zašla až když tam nikdo nebyl, aby nepotkala svého bratra nebo Draca.


Po obědě měla už jen dvě hodiny a pak si připravovala látku na další den a zašla si do knihovny, aby zjistila, jaké tam má madam Pinceová knihy.


***


Po třech hodinách s Is, které všechny neuvěřitelně vyčerpaly, si všichni studenti sedmého ročníku zmijozelské a nebelvírské koleje zašli ven na školní pozemky a lelkovali tam a snažili se udělat ten domácí úkol, ale nikdo nevěděl co by tam měl napsat a nakonec dala Hermiona všem svým spolužákům (dokonce i těm za Zmijozelu!!!) opsat ten úkol! Pak jí všichni byli neuvěřitelně vděční a dokonce i Malfoy se jí omluvil za tu svou hnusnou poznámku a vypadalo to, že ty dvě koleje se konečně alespoň na nějakou dobu spřátelí, což nikdo nepředpokládal.


Tak dvě hodiny tam všichni byli a pak se rozešli na oběd a následně Harry spolu se svými přáteli a ostatními studenty z jeho koleje zamířili do učebny Přeměňování, které měli spolu s havraspárskými!


Tři hodiny strávené v jedné místnosti s Minervou McGonagalovou, se na všech podepsaly nadměrnou únavou a spoustou domácích úkolů, které měla šanci zvládnout asi jenom Hermiona a to ještě s pořádnou dávkou knih a času.


„Co s tím budeme dělat?“ zeptal se Hermiony ublíženě Ron, když zjistil, že asi ani ona to nezvládne!


„No napíšeme je, co jinýho! Jen si vyšetříme dnešní odpoledne a uděláme ty úkoly a zítra je doděláme, protože už ve středu máme další Přeměňování!“ odvětila Hermiona a vydala se do knihovny a oba chlapci ji následovali.


V knihovně, přesněji v oddělení s omezeným přístupem, si vyhledali potřebné svazky, z nichž mnohé byly zničené neuvěřitelným způsobem, a dali se do dělání úkolů.


‚Á tady někdo poctivě studuje!‘ ozval se najednou v Harryho mysli Isiin hlas.


‚No někdo musí studovat, když ostatní učí a připravují nesmyslný testy a připitomnělý domácí úkoly!‘ odsekl Harry.


‚Já to nemyslela špatně!‘


‚Ty testy, tu počáteční větu, nebo ty úkoly?‘


‚Všechno!‘


‚Ale vyznělo to tak!‘


‚Omlouvám se, stačí?! Nechceš s něčím pomoct?‘


‚Zvládáš neverbální přeměňování živých objektů, jež se pohybují translačně nebo rotačně?‘


‚Levou zadní!‘


‚Tak pojď za námi!‘


‚Nechcete raději zajít ke mně do kabinetu? Aby nikdo neříkal, že vám pomáhám, i přesto, že jsem profesorka!‘


‚Tak fajn!‘


‚Počkej! Kolik je hodin?‘


‚Půl šesté!‘


‚Promiň, ale musím odejít!‘


‚Kam?‘


‚Někdy ti to řeknu! Něco jsem zjistila a chytám správnou stopu a za půl hodiny mám schůzku se svým informátorem, který tvrdí, že o tom něco ví! Tak ahoj!‘


‚A kdy nám pomůžeš?‘


‚Co máte za předmět první dvě hodiny zítra?‘


‚Nic! Máme volno!‘


‚Tak se po snídani dostavte do Komnaty nejvyšší potřeby!‘


‚A proč ne k tobě do kabinetu?‘


‚Je tam málo místa! Ahoj, už fakt musím!‘


‚Tak čau a hodně štěstí!‘ rozloučil se se svou sestrou Harry a sledoval jak odchází z knihovny a vrtalo mu hlavou, co že to zjistila, ale pak se uklidnil a řekl Hermioně a Ronovi:,,Znám člověka, který nás to zítra naučí!“


„Koho?“ zeptal se Ron.


„Is!“ odpověděl Harry.


„Kam vlastně teď odešla? Nemá u ní náhodou Malfoy večer trest?“ chtěl vědět Ron.


„Netuším! Na to jsem se jí nezeptal!“ odvětil zamyšleně Harry.


„Chlapi! Zapomenou na všechno podstatné!“ prohlásila Hermiona a dál pokračovala ve studiu.


„Proč se učíš?! Vždyť se to naučíme zítra!“ nechápal ji Ron.


„Chci totiž vědět alespoň přibližně, co nás bude učit a jak to bude těžké!“ odsekla Hermiona a odvrátila se od nich, aby se na to mohla soustředit.


„Chápeš ji?“ zeptal se Harryho Ron a otočil se čelem na svého kamaráda.


„Jo!“ odpověděl prostě Harry a začal se taky učit.


„Vy dva nejste normální! Ale já se nenechám zastrašit a jdu se taky učit!“ dodal naštvaně Ron a začal studovat, ale jen naoko a sledoval své přátele, kteří se na četbu plně soustředili, ale on to nemohl vydržet a šel do společenské místnosti, kde hrál s Ginny šachy.


Harry s Hermionou dál studovali, ale o půl sedmé skončili a šli na večeři, kde opět potkali Rona, který na ně byl celkem naštvaný, i když nevěděl proč!


Po večeři si zašli pro věci na astronomii do nebelvírské věže a pak šli do Severní věže, aby trpěli dvě hodiny pod nadvládou profesorky Sinistrové, která milovala hvězdy a planety a komety: prostě vše co nějak souviselo s vesmírem a chtěla, aby stejně smýšleli i její studenti, a proto byly její hodiny velice zajímavé, i když únavné.


Už když končila první hodina, tak se polovině studentů už chtělo spát a postupně usínali u svých dalekohledů a když na to přišla Sinistrová, tak pořádně zuřila a hezky je propleskávala po tvářích, a proto se nad nimi Harry slitoval a nechal vát slabý větřík, který je osvěžoval po zbytek dvouhodinovky!


Z astronomie také dostali spoustu úkolů, které si ale nechali na víkend, neboť měli jen dvě hodiny astronomie týdně a byli za to rádi, protože je to moc nebavilo a ještě ke všemu to bylo v noci.


Po vyčerpávající astronomii zamířili všichni okamžitě do svých postelí a usnuli jen co si lehli na pelest.

Poslední komentáře
27.08.2007 12:05:15: Ale zvládám, jenže buď nemám čas jít na net, nebo jsem někde, kde net nefunguje! Teď sem dám několik...
27.08.2007 10:15:31: je to hrubý ale skoda ze to nezvladas psat rychlejsmiley${1}
 
Smrt je jen něco nového, kterého se skoro každý bojí! Povídky na této stránce NEPATŘÍ do série knih J.K.Rowlingové! Autorce a vlastníkovi těchto stránek a povídek na nich nepřinesly ani nepřináší žádný peněžitý výdělek. Autor ka si zakládá na právu na své AUTP postavy, ale ostatní patří J.K.Rowlingové!