Každý je jedinečný, ale nikdo jediný

Mezi láskou a nenávistí je jen tenká čára!

Novinky

Anketa

Líbí se vám moje povídky?

Jsou odporný!!! (3258)
 

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3452)
 

Ne (3430)
 

Z diskuze...

Kalendář

Statistika

Spousta tajemství!

35.kapitola

Bylo 22. prosince, úterý, dva dny před Štědrým dnem!

V Bradavicích už nebyl skoro nikdo, protože všichni odjeli domů ke svým rodinám na Vánoce a Harry s Hermionou, Ronem a Ginny se vydali na Grimmauldovo náměstí, kde s nimi byli i ostatní Rytíři – tedy pokud zrovna nepomáhali Fénixovu řádu.

Toho dne seděl Harry zase u postele své sestry v nemocnici svatého Munga pro kouzelnické choroby a úrazy, když tu se otevřely dveře a dovnitř vešel Draco Malfoy.

Harry věděl, že Draco chodí za Is pravodelně, ale ještě nikdy se tu nepotkali a nyní když to přišlo, tak na sebe jen kývli a Draco se posadil na druhou židli, která byla v pokoji, kde byla jen Is, protože se všichni báli, že by se ty zrůdy mohly vrátit a nechtěli riskovat životy nějakých jiných lidí.

Oba tam seděli nejméně dvě hodiny, když tu se začalo dít něco podivného… Isiino bezvládné tělo se vzneslo do výšky jednoho metru nad postel a světélkovalo… nejdřív lehce, ale pak z jejího těla vyšlehl obrovský proud světla a ona dopadla zpět na postel a vypadala stejně jako předtím.

„C-co to bylo?“ zeptal se Draco Harryho a ten jen pokrčil rameny a oba si sedli zpátky na svá místa.

Několik dalších minut se nic nedělo, ale následně se to zopakovalo a to ještě několikrát! Oba byli vystrašení, ale po pátém „záchvatu“ se to už neopakovalo!

Pak tam vyčkávali deset minut a Is se už vůbec nehýbala.

Potom už na pokoj přišla lékouzelnice, která měla ten den službu a vyhnala je odtamtud.

Harry se vrátil domů, stejně jako Draco, a dozvěděl se, že Smrtijedi napadli Ministerstvo kouzel a ihned se tam přemístil i s Ginny, která na něj na Grimmauldově náměstí čekala, zatímco ostatní už tam byli.

Celou noc trval boj o ministerstvo kouzel, když se pak Smrtijedi museli vzdát, protože ministerští a lidé z Řádu je početní převahou skoro rozdrtili.

Když se Harry a ostatní vrátili zpět do jeho domu, tak tam na něj čekal dopis… z nemocnice  sv. Munga.

Harry, doufajíce, že se jeho sestra konečně probudila, jej pln nadšení otevřel a zůstal v šoku stát! Napsali mu totiž, že jeho sestru unesli Smrtijedi.

„Ach ne…“ vydechla Harry a vyčerpaně se posadil ke stolu v kuchyni.

„Co se stalo, Harry?“ zeptala se jej Ginny, která se o něj bála… od té doby co byla Is v nemocnici, tak se skoro nesmál a jen někdy s někým mluvil… a teď mu přišel dopis a on vypadal, že se z toho zhroutí.

Harry jí bez vysvětlení dopis podal a ona si jej přečetla.

„To snad není možné!“ prohlásila a řekla o tom i Ronovi a Hermioně.

„Musíme zavolat ostatní!“ prohlásila Hermiona a vešla do dveří, které se tam najednou objevily.

Po několika minutách se vrátila i se zbylími Rytíři a všichni v kuchyni probírali nastálou situaci.

„Musíme už konečně zaútočit na Voldemortovo sídlo!“ prohlásil Peter.

„Přesně to je jediné možné řešení!“ souhlasil s ním Ron.

„Ne… to nepůjde! Vždyť nikdo neví, kde se nachází!“ namítla Minerva.

„Harry to ví!“ odsekla Ginny.

„Jo, vím to… ale bude těžký se tam dostat… a taky jsou Vánoce, kdo tam s námi bude chtít jít! Protože my to sami nezvládneme… a taky neznáme vstupní heslo… a nemáme plán… asi to budeme muset nechta na později!“ řekl Harry.

„To tam chceš svou sestru nechat samotnou? A ještě ke všemu teď, když je v bezvědomí? Vždyť jí můžou lehce ublížit! A nebo můžou vytvořit její dvojnici, která jim bude pomáhat a proti ní se všichni spiknou!“ rozzuřil se Ron a netušil, kde na ty argumenty přichází.

„Ne jistěže nechci… ale jít tam nepřipravení by mohlo být nebezpečné!“ bránil se Harry.

„Harry má pravdu! Teď se všichni uklidníme a začneme myslet selským rozumem!“ přidala se k jejich hádce Tonks a když zmizely jejich naštvané výrazy, tak pokračovala: „Nyní si půjdeme lehnout a zítra se na všem domluvíme!“

A všichni s ní souhlasili.

Pak všichni, až na Harryho odešli spát!

Harry dále seděl v kuchyni, když v tu tam přiletěla sova.

Byla to sova pálená a přinesla Harrymu zprávu od sv. Munga.

V tomto dopisu stálo, že se ji bystrozoři pokoušejí najít, ale zatím nebyli úspěšní, a na konci byla taková malá poznámečka, které by si normálně nevšiml, ale teď, když hledal jakoukoliv další zmínku o Is, tak ji objevil, a v ní bylo, že se těsně po tom co odešel a s ním i Malfoy, tak se Is probudila a hledala ho.

Byla úplně zdravá a oni si ji tam nechali jen na pozorování, kdyby se její stav zhoršil, ale když ji po deseti minutách přišli zkontrolovat, tak viděli jen několik černě oděných postav, jak vybíhají z místnosti a jedna z nich nese v náručí postavu bíle oděnou. Potom zbouřili půlku chodby, aby od sebe odlákali pozornost, a zmizeli.

„Takže to byli Smrtijedi!“ řekl si pro sebe Harry a šel spát.

Harry i ostatní se probudili až ráno 24. prosince – tedy na Štědrý den!

V nohách postele měli dárky a okamžitě je začali rozbalovat.

Harry dostal od Rona a Hermiony několik knih o magii a obranných kouzlech a ještě nějaké ty věci z obchodu Freda a George.

Harry se jen usmál, když viděl, kdo mu ten dárek nadepsal. ,Konečně se dali oficiálně dohromady!‘ zaradoval se a rozbaloval další dárky.

Od pana a paní Weasleyových dostal svetr, nějaké cukroví a knihy, zatímco od sourozenců Weasleyových (všech dohromady, tedy až na Percyho, který neměl Harryho rád) dostal spoustu užitečných žertovných hraček, několik knih (všichni mu dávali knihy a jeho už to dohánělo k šílenství =)), krásný černý hábit vyšívaný tenkými stříbrnými nitkami (to byl dárek od Fleur Weasleyové, která to sama vyšívala a pomáhala jí s tím Ginny a její sestra Gabriela) a stejný klobouk, který odrážel nebezpečná zaklínadla až na kletby, které se nepromíjí (zakleli ho Bill s Charliem, kteří věděli, že se mu to bude hodit)!

Hagrid Harrymu poslal několik krabic jeho vlastních cukrovinek a k tomu ještě cukroví z Medového ráje a nezapomněl ani na knihy!

Byly tam ještě dva dárky – jeden velký a druhý malý a nenápadný! Harry prvně otevřel ten velký, v němž byla neuvěřitelná spousta knih o všech magických rituálech (i o těch zapomenutých), zapomenutých zaklínadlech a lektvarech! U těchto knih byl malý vzkaz, že tato kouzla a všechno ostatní bylo zapomenuto a tyto knihy zaklety, protože jejich objevení by v nesprávných rukách neznamenalo nic dobrého, a přečíst je mohl jen dědic Nebelvírské krve, což byl Harry… a s ním i jeho sestra, ale ta tu s ním nyní nebyla.

Ten nejmenší dárek nebyl nadepsaný, ale Harry jej i přesto otevřel!

Byl v něm malý medailonek ve tvaru pentagramu. Harry jej vzal do ruky a on se otevřel! Uvnitř byly fotky jeho rodičů, jeho samotného i jeho sestry, když ještě byli všichni spolu.

Když si Harry dárek prohlížel, tak mu z oka vykápla jedna slza, která mu stekla po tváři a dopadla do krabičky, ze které vyjmul medailonek! Když dopadla, tak se ozvalo jemné zasyčení, které Harry uslyšel a podíval se do krabičky, kde byl vzkaz:

 

               Drahý Harry,

Doufám, že se ti můj dárek k Vánocům líbí! Pomocí nej mne můžeš kontaktovat, ať budu kdekoliv (tedy aspoň v to doufám =)) stačí jen stisknout jeho boky a budeme ve spojení!

Snad to zabere (ješte jsem neměla možnost to vyzkoušet =))!

Všechno  nejlepší k Vánocům

               Ti  přeje Tvá

                       Isabela

 

Jakmile si Harry přečetl dopis od své sestry, tak se rozhodl to vyzkoušet: vzal pentagram do ruky a stiskl.

 

Žádné komentáře
 
Smrt je jen něco nového, kterého se skoro každý bojí! Povídky na této stránce NEPATŘÍ do série knih J.K.Rowlingové! Autorce a vlastníkovi těchto stránek a povídek na nich nepřinesly ani nepřináší žádný peněžitý výdělek. Autor ka si zakládá na právu na své AUTP postavy, ale ostatní patří J.K.Rowlingové!